Pozvánka na nejbližší akci

 http://www.loretarumburk.cz/wp-content/uploads/2016/06/Loreta-Rumburk_odpustkov%C3%A1-slavnost-Porciunkule_sobota-6-8-20161.pdf 


Písně

"Mosty hlasů" je má zhudebněná báseň, kterou jsem napsal po druhém setkání muzikoterapeutické studijní skupiny v Olomouci v listopadu 2013. Zhudebnil jsem ji o rok později. 

Mosty hlasů (2).MP3 (5640640)

"V mlčení se houpající" je má křehká báseň - napsaná tak před pěti lety. Je o něčem skrytém, čistém a tajemném, co se teprve chystá ke zrození se v našich srdcích.

V mlčení se houpající.MP3 (3325564)

Báseň "Možná" jsem napsal snad někdy zjara roku 2014 někde u Rakoveckého potoka. Zhudebnil jsem ji o rok později. Je to takový povzdech nad tendencí k uvadání a umírání, která je v tomto světě nezvratitelná. Zároveň může tato tendence být semínkem budoucího věčného života. Na což jsme úplně zapomněli.

Možná.MP3 (5773970)

Tato píseň byla napsána začátkem června roku 2015 v Karlových Varech v jednom penzionu po setkání se známými, odkud jsem si odnesl touhu po tom, aby ty naše lidské osudy už v budoucnu nebyly tak bolestivé.

Zvedá se pláč 4.MP3 (5077650)

Tuto píseň jsem napsal v domě u pana Urbana v Doksech koncem října 2014. Tou dobou podzimní tam obyčejně pobývám. Živý vítr - prána - životní energie - námi stále prochází. Čím více jsme si jí aktivně vědomi, tím více nás léčí, celostně harmonizuje, naplňuje smyslem, láskou, chutí tvořit.

Živý vítr.MP3 (4705248)

Báseň Otokara Březiny "Hlubiny bolesti" je bolestná. Ale také plná světla  a naděje, téměř jistoty v to, že bolest má smysl. Že není samoúčelná a nesmyslná, pokud je přijata. V závěru je pak konstatováno, že možná v těchto pozemských bolestných hlubinách jsme si jako jednotlivá JÁ a TY mnohem bližší, než jsme si kdy do těch dob byli! Protože až tady jsme projeveni jako ohraničená sebe si vědomá JÁ a TY! A šli jsme sem do pozemských hmotných omezení dobrovolně. Věděli jsme, co nás čeká a jaký to má smysl!
Hlubiny bolesti.MP3 (9182426)

Báseň Otokara Březiny. Je tam opět ohnivá touha po čistotě a harmonii. Po spojování protikladů, po přijetí, smíření, odpuštění, po tvůrčím a svobodném propojení duší v radosti a lásce.

Když nebe vaše okna ozáří (2).MP3 (5,5 MB)

Zhudebněná báseň Miládky Bartoňové. Je o srdci, o zdroji.

Ty srdce.MP3 (3854702)

Hudba k básni Otokara Březiny "Moje matka" přicházela velmi plynule a samozřejmě. Jakoby byla někde přichystaná a já ji jen vzal a přenesl sem k nám. Při hlubším ponoření se do této básně jsem nalezl hodně hlubokých rozporů. Na jedné straně vnímání matky jako pokorné pracovité služebnice Boží, na straně druhé jako omezující faktor vlastního života, která zanechala jen smutek a možná i zášť? Spojeno dohromady v jednom vjemu je docela husté a snad i působivé. Možná spíše velmi reálné? 

Moje matka (2).MP3 (8715148)

Toto je docela dlouhá báseň - opět Březinova. S tou jsem si "hrál" tak měsíc. A stále bych řekl, že to není ono. Ale je nádherná. A jednou bude nádherná i jako píseň.

Ztracení 4.MP3 (9840712)

"Modlitba za Světlo" je báseň neznámého autora. Udělal jsem k ní refrén a do něj jsem vsadil slova "Otčenáše". Omlouvám se tomu, komu vadí samotný "Otčenáš" nebo slova "Kristus" nebo "Bůh", tak ať to raději neposlouchá. Přeji mu tímto rovněž v jeho životě hodně štěstí!

Modlitba za Světlo.MP3 (4453636)

"Archanděl Gabriel" je zhudebněná báseň svatého Jana od Kříže. 

Archanděl Gabriel4.MP3 (3752720)

Toto je má báseň. Je o hřejivě blažené někdy i bolestné samotě, která je zároveň propojená se vším. Než začala naše fyzická těla více tuhnout, tak jsme žili v duchovním světě. Tu vzpomínku si někde v sobě pořád neseme. Více méně bolestivou vzpomínku na to, jak jsme se propadali hlouběji a hlouběji, ztráceli jsme jasnozřivost a další schopnosti - třeba schopnost ovládat živly - omezení narůstala. Nedá se s tím dělat nic jiného, než to přijmout. Projít tím. Protože to je nezbytný úsek našeho bytostného vývoje, bez kterého bychom nemohli jít dál. Uprostřed noci bychom měli rozsvítit své Světlo v duchovním srdci, které lze pocítit na pravé straně hrudi, pokud se tam soustředíme. Víceméně o něčem podobném a více podrobněji a výstižně je i výše visící báseň Otakara Březiny "Hlubiny bolesti".

V otevřené samotě 4.MP3 (5042960)

První báseň Otokara Březiny, kterou jsem zhudebnil. Čisté jitro je o niterných hlubinách duše, kde už jsme bez ega. Kde vnímáme svou zem jako součást sebe, kde i nepřítele vnímáme jako posla Božího, který má svůj úkol - kladením překážek do našich cest nás má vést výše, nenechat nás ustrnout. A "vypořádat" se s ním lze pouze tak, že ho přijmeme. Přestaneme s ním bojovat jako z vnějším zlem, ale přijmeme ho jako vnitřního posla Božího. Tím i jemu umožníme ustat ve své práci, spočinout. Neboť naším úplným přijetím je i jeho úkol klást nám do cesty nástrahy - splněn. Nádherná báseň. Kde jsem zrovna já našel odvahu se do ní pustit, to nevím. Ale zkusil jsem to a takto to dopadlo.

Čisté jitro 5.MP3 (6068632)

 

Další písně lze nalézt ve složce "Písně".

 

 

 

 

 

PÍSNĚ TICHA

 

Ticho je Podstatou veškerého Bytí. Čirým principem uvědomovacím. Je trvalým a neměnným pozadím všech našich radostí i smutků, pracovních i rekreačních aktivit mysli a těla i všech podob lenosti.

Ticho je tu neustále přítomné. Je neviditelné a nadané oživující  tvůrčí silou. Prostupuje veškerý pohyb, který z něj vyvěrá a do něj se vrací. Do Ticha. Do našeho pravého Domova. 

Ticho nelze zrušit, přesunout, opustit, prodat, pronajmout, vypnout, spálit, darovat nebo vyhodit do odpadkového koše. Nelze mu utéci. Stejně tak, jako nelze utéci své vlastní podstatě.  Utéci sobě samému. Lze se jím jen nechat naplnit a dle jeho zákonitostí tvořit.  Tvořit slova a texty, tóny a hudbu, barvy a obrazy, předměty z hlíny, kovu, ze dřeva.

Ticho lze zatančit, zarecitovat, zazpívat, zahrát na jevišti. Osobitě, bytostně jej vyjádřit. A pak se do něj zpátky ponořit a sdílet s ním svůj výtvor.

Ponořit se třeba písní.

Do Ticha. Do sebe. Do otevřených lidských srdcí. Ponořit se vědomě a s láskou.

Přijaté vracet. V jiné formě, v jiném světelném odstínu. V jiném záblesku Ticha. V tom svém.

Proto "Písně Ticha".

Zkusme Ticho vnímat jako říční proud. My jdeme po břehu a těšíme se z vůně vody ve slunečním svitu. A až přijde čas, tak se opět staneme Vodou.

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

Novinky

Otčenáš automatickou kresbou od paní Marie Šalátové - Krystové

26.07.2015 16:16
Nabízím vážným zájemcům modlitbu OTČENÁŠ v archetypálních tvarech předanou technikou automatické kresby  paní Marii Šalátové - Krystové  ve dnech 28 - 29. května 1996. Celý cyklus se skládá ze 14ti obrazů. Originální velikost jednotlivých kreseb je ve formátu A1. Obrazy překládají původní...