Vítám vás na stránkách, které jsou zrcadlením Ticha v nás a současně krajinou pro Jeho sdílení prostřednictvím cestiček tónů, kamínků slov a textových krůpějí.....

 
Tam, kde lze putovat, už takřka 56 let putuji, tam, kde lze notovat, asi 30 let notuji, tam, kde lze básnit, tam ve slovech tvaruji To, co je ukryto v srdci jak ve sluji....jinak žiji běžně - slunečně i sněžně....stromově i mezivěžně - podzimně i s citem pro žně...
 
 
 
 
 
 
 
K zrcadlení a sdílení nabízím :

 

- celostně muzikotrerapeutické relaxace, 

- recitál autorských písní a básní - kytara, 

- recitál zhudebněných básní Otokara Březiny - kytara, 

- přednášky o životě a díle Otokara Březiny...

 

Ukázky písní:

Sněží.wav (66244812)
Noc, když stříbrem touhy.wav (84768972)

Oči cest.wav (92768460)

Modrá je dálka.wav (105422028)

Krásou bílých růží.mp3 (7613648)

Noční návštěva - 1.mp3 (5132538)

V stráních.wav (85515468)

Sedlání měsíčních paprsků.wav (99938508)

Zvedá se pláč.wav (81051852)

 

Pozvánky na nejbližší setkání:

 

Jsou už někde sestaveny, žijí svým životem a čekají, až budou vybídnuty k projevení se a k  naplnění....

 

 

 

 

 


 

 

PÍSNĚ TICHA

 

Ticho je Podstatou veškerého Bytí. Čirým principem uvědomovacím. Je trvalým a neměnným pozadím všech našich radostí i smutků, pracovních i rekreačních aktivit mysli a těla i všech podob lenosti.

Ticho je tu neustále přítomné. Je neviditelné a je nadané oživující  tvůrčí silou. Prostupuje veškerý pohyb, který z něj vyvěrá a do něj se vrací. Do Ticha. Do našeho pravého Domova. 

Ticho nelze zrušit, přesunout, opustit, prodat, pronajmout, vypnout, spálit, darovat nebo vyhodit do odpadkového koše. Nelze mu utéci. Stejně tak, jako nelze utéci své vlastní podstatě.  Utéci sobě samému.

Lze se jím jen nechat naplňovat a dle jeho zákonitostí utvářet.  Lze jej projevovat a zbytostňovat prostřednictvím slov a textů, tónů a hudby, barev a obrazů, předmětů z hlíny, kovu nebo ze dřeva......

Ticho lze zatančit, zarecitovat, zazpívat, zahrát na jevišti. Osobitě, bytostně jej vyjádřit. A pak se do něj zpátky ponořit a sdílet s ním svůj výtvor.

Ponořit se třeba písní.

Do Ticha. Do sebe. Do otevřených lidských srdcí. Ponořit se vědomě a s láskou.

Přijaté vracet. V jiné formě, v jiném světelném odstínu. V jiném záblesku Ticha. V tom svém jedinečnéím a individuálním.

Proto "Písně Ticha".

Zkusme Ticho vnímat jako říční proud. My jdeme po břehu a těšíme se z vůně vody ve slunečním svitu. A až přijde čas, tak završíme své úsilí zde na Zemi a staneme se každý svou individuální řekou nesoucí nový tvůrčí a láskyplný svobodný život!

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

Novinky

Křížová cesta

01.12.2020 16:52
Křížová cesta.docx (14618)

Příběh ženy a Smrti

01.12.2020 16:50
Příběh ženy a Smrti.docx (16207)